Kdybychom si chtěli o táboře Včelka poslechnout pohádkový příběh, začínal by asi větou: „Kdysi dávno, uprostřed hlubokého lesa, seděla na vysoké jedli moudrá sova Valentýnka.“ 

Tak tomu opravdu bylo. Zakladatelé Včelky a její vedoucí se potkali na letním táboře pořádaným dnes již zaniklým spolkem Valentýnka, kam řada z nich jezdila zprvu jako dětští účastníci, zároveň zde působili jako vedoucí a praktikanti. Po dlouhých letech společného trávení léta na letním dětském táboře se organizátoři rozhodli tábor ukončit. A protože si jeho vedoucí život bez tábora nedokázali představit, rozhodli se založit nový spolek, zužitkovat nabité a cenné zkušenosti, za které jsou dodnes spolku Valentýnka vděční, a pokračovat v pořádání letních dětských táborů.